Jdi na obsah Jdi na menu

NEČEKEJME NA PRVNÍ TŘÍDU, PŘEDCHÁZEJME PORUCHÁM UČENÍ

22. 8. 2019

 

DYSLEXIE, DYSKALKULIE, DYSGRAFIE, DYSORTOGRAFIE A DYSPRAXIE jsou noční můry mnoha rodičů dětí nastupujících do první třídy. O tom, jaké jsou jejich příčiny, znaky, diagnostika a možnosti nápravy byla napsána řada odborných a rozsáhlých publikací. Je dobré a důležité si nějakou z nich přečíst (mně osobně se líbí knihy od Doc. PaedDr. Olgy Zelinkové), ale neměli bychom to přehánět a raději dát na svoji intuici a začít konat.

Mnoho rodičů má jistě podezření, že s jejich předškolákem „není něco v pořádku“. Že se jejich dítě v některých oblastech opožďuje nebo nemá o určitou činnost zájem. Možná nechtějí stresovat sebe i dítě, možná se bojí, že se jim rodina vysměje za zbytečné obavy (co zase máte, však ono se to naučí v první třídě…). Samozřejmě ne každé opoždění nebo odchylka od normálu vyústí v poruchu učení. Podle mých zkušeností je však lépe problémům předcházet. Čím dříve začneme s dítětem rozvíjet to, v čem zaostává za svými vrstevníky, tím lépe. Samozřejmě nenásilnou, hravou formou. V tomto článku jsem se snažila vystihnout z mého pohledu to důležité pro vás, rodiče.

Nejprve velmi stručná charakteristika jednotlivých poruch učení

DYSLEXIE – dítě se nemůže naučit číst, plete si písmena, neumí je skládat ve slabiky a slova. Je postižena rychlost, správnost, technika čtení a porozumění textu.

DYSGRAFIE- dítě se nemůže naučit čitelně psát. Písmo je příliš velké nebo malé, kostrbaté a dítě si špatně vybavuje písmena, takže často zaměňuje části slov. Dítě není schopno psát rychle, často škrtá.

DYSORTOGRAFIE – je to porucha osvojování gramatiky, neschopnost aplikovat gramatická pravidla, časté je spojení s dyslexií a dysgrafií. Žák si není schopen zároveň vybavit tvary písmen, vnímat obsah a ještě kontrolovat gramatiku.

DYSKALKULIE – porucha osvojování matematických dovedností, nesouvisí s inteligencí. Žák chybuje při psaní číslic, zaměňuje např. 69 a 9, 24 a 42, 10 a 100, nechápe rozdíl mezi sčítáním a odčítáním.

DYSPRAXIE- porucha koordinace pohybů, nácvik pohybových dovedností trvá dítěti neúměrně dlouho, má problémy se sebeobsluhou, je pohybově neobratné, má odpor k pohybu.

Jaká jsou rizika vedoucí ke vzniku poruch učení?

• Výskyt poruchy učení u rodičů, sourozenců, problémy v těhotenství, obtížný porod, zdravotní znevýhodnění dítěte

• Obtíže v hrubé i jemné motorice – dítě je pohybově neobratné, špatně běhá, málo skáče, špatně jezdí na kole, nezapojuje se do pohybových her, má obtíže v sebeobsluze, navlékání korálků, stříhání, má nechuť k manipulačním činnostem

• Špatná soustředěnost, podrážděnost, nechuť k určitým činnostem – jsou pro dítě obtížné

• Špatná senzomotorická (zrakově – pohybová) koordinace – slabá úroveň kresby, dítě neumí stavět věž z kostek, neumí nakreslit trojúhelník, čtverec, kruh, nebaví ho hrát si se stavebnicemi, stavět podle vzoru

• Opožděný vývoj řeči, špatná výslovnost, zaměňování hlásek, nesprávná gramatika, špatná rytmizace

• Dítě si nedokáže zapamatovat krátké verše, písničky, nerozpozná rýmy

• Problémy v orientaci v prostoru a čase – nepamatuje si cestu, části dne, špatná orientace v tělovém schématu

• Písmena a číslice píše zrcadlově nebo zprava doleva.

• Slabá úroveň předmatematických představ – porovnávání velikosti, třídění do skupin, párové přiřazování, porovnávání množství, porozumění pojmu číslo

• Pomalé chápání pravidel her

• Dítě má problémy se skládáním rozstříhaných obrázků a puzzle

Pojďme si ukázat, jaké činnosti zahrnuje například dovednost ČÍST:

Stejným způsobem bychom mohli analyzovat PSANÍ, POČÍTÁNÍ a další dovednosti.

• Zrakové rozlišování tvarů – vidím písmeno, nezaměňuji ho s jiným tvarem

• Sluchové rozlišování – umím spojit písmeno s odpovídajícím zvukem a rozeznám jej mezi jinými zvuky

• Zraková a sluchová syntéza – umím spojit písmena i hlásky do slova

• Slovní zásoba – dostatečná slovní zásoba je předpoklad porozumění řeči, textu

• Správná výslovnost, artikulace – pokud špatně vyslovuji, obtížně slovo čtu a píši

• Rozumové schopnosti ovlivňují rychlost nácviku čtení

• Důležité pro rozvoj čtení je podnětné čtenářské prostředí – dítě má k dispozici časopisy, knihy, vidí rodiče číst, tráví příjemné chvíle s knihou, získá nové poznatky a zajímavosti. Dítě je motivováno k učení se číst. Některé děti se naučí izolovaná písmena velmi brzy a jsou schopny „číst“ text. Znalost písmen ale není čtení. Důležité je ověřit si, zda dítě textu rozumí a nečte jen mechanicky bez porozumění.

Na jaké oblasti se tedy zaměřit?

• Rozvíjení řeči--porozumění řeči, mluvení, výslovnost

• Rozvíjení sluchového vnímání – řečové a neřečové zvuky

• Rozvíjení zrakového vnímání

• Cvičení prostorové a pravo-levé orientace

• Cvičení orientace v čase

• Koncentrace pozornosti

• Rozvíjení smyslu pro serialitu – pravidelné opakování prvků nebo činností

• Rozvíjení smyslu pro intermodalitu - zapojování více smyslů při jedné aktivitě

Všechny tyto oblasti může (a mělo by) dítě rozvíjet už v předškolním věku – v mateřské škole a především doma. Nyní si možná pokládáte otázku, zda je vhodné nutit dítě do činností a plnění úkolů, kterým se dítě nechce věnovat. Na to však neexistuje jednoznačná odpověď. Jistě nechceme nutit násilím dítě do něčeho, co odmítá. Na druhé straně bychom neměli přehlížet obtíže, pokud o nich víme. Je jasné, že dítě nechce dělat činnosti, které mu dělají problémy a ve kterých je neúspěšné. Na nás je, abychom zvolili takové aktivity, které budou dítě bavit a ve kterých začne být úspěšné. Aktivity,  které budou dítě postupně rozvíjet. Bez ohledu na to, co už by mělo ve svém věku zvládnout. Postupovat po malých krůčcích a hravě.

Pokud si sami nevíte rady, přijďte s dítětem na nezávaznou konzultaci nebo si vyberte z našich programů Pozorné dítě a Už se těším do školy.

 

                                                                                                                Martina Hübschová